Úvodem je představena historie lokální adaptace a standardizace Beckovy škály depresivity spolu se sociodemografickými proměnnými potenciálně ovlivňujícími získané skóry. Jádro studie se skládá z rešerše dosavadních výzkumů předkládajících českou adaptaci metody neklinickým či klinicky depresivním lidem. Získané deskriptivní statistiky byly použity pro metaanalytický odhad populačních parametrů skórů. Výsledky metaanalýzy ukazují vliv formy administrace na výsledný skór, kdy online forma způsobuje průměrné zvýšení skóru o více než tři body. I přes kontrolu formy administrace lze napříč studiemi sledovat výraznou heterogenitu průměrných skórů a směrodatných odchylek, která komplikuje odhad populačních parametrů. Pravděpodobnými příčinami rozdílů je výběrové zkreslení vzorku a kontextové efekty administrace. Kvůli výrazné heterogenitě skórů výzkumných vzorků je do budoucna žádoucí prozkoumat možný vliv těchto zkreslení i u jiných metod. Na základě odhadnutých populačních parametrů a teoretických předpokladů bylo následně simulováno rozložení populačních dat, které bylo použito pro stanovení přibližných cut-off skórů pro diagnostické účely. Na závěr jsou výsledky porovnány s výsledky zahraničních metaanalýz a jsou shrnuta doporučení ohledně používání Beckovy škály depresivity pro budoucí výzkum i pro praktickou diagnostiku. Závěry studie limituje především malé množství studií zahrnutých do metaanalýzy, heterogenita skórů napříč studiemi a nesplněný předpoklad normálního rozložení skórů. Citace a zdroj: Gottfried, J. (2019). České normativní skóry Beckovy škály depresivity: metaanalýza. TESTFÓRUM, 7(12), 30-46. doi:https://doi.org/10.5817/TF2019-12-12246